Aktuálně z arboreta Sofronka

 

 

 

 

 

Plzeňský lesník profesor Sigmond bude mít na Sofronce pamětní desku

Pamětní deska v Arboretu Sofronka bude připomínat významnou osobnost plzeňského i celoevropského lesnictví profesora Josefa Sigmonda. Správa veřejného statku města Plzně ji nechá instalovat u příležitosti 150. výročí narození lesníka, učitele, vědce i výzkumníka, který se počátkem minulého století zasloužil o obnovu plzeňských lesů. Slavnostní odhalení desky, které je určeno i pro veřejnost, se uskuteční na horní ploše areálu arboreta u Sigmondova kotlíku ve středu 18. dubna od 14 hodin. Poté bude následovat procházka rekreačními lesy u Kamenného a Třemošenského rybníka.

Profesor Sigmond působil v městských lesích v Plzni od roku 1898 do roku 1926. „Jako lesní rada měl velkou zásluhu na obnově plzeňských lesů, které byly díky předchozímu nevhodnému hospodaření ve špatném stavu. Sigmond pochopil, že limitujícím faktorem jsou místní podmínky, především chudé písčité půdy a malé množství srážek, a tomu přizpůsobil i lesní hospodaření,“ uvedl šéf arboreta a vedoucí oddělení práce s veřejností a lesnického výzkumu Správy veřejného statku města Plzně Jan Kaňák.

Doplnil, že nevyhovující způsob hospodaření s velkými, včas nezalesněnými holosečemi, hrabáním steliva, dobýváním pařezů či pastvou, což jsou vše činnosti, které škodí lesu, nahradil vhodnějším pěstováním na malých plochách a přirozenou obnovou. „Za jeho působení se dřevní zásoba v městských lesích téměř zdvojnásobila, výrazně se zlepšil zdravotní stav a estetická hodnota lesů. Plzeňské lesy se tak zařadily mezi nejlepší městské lesní statky v českých zemích,“ vysvětlil.

Podle něj profesor Sigmond nezapomínal ani na využívání příměstských lesů k rekreaci. Navrhl zřízení mnoha procházkových cest a prosazoval výsadbu zeleně, sadů a alejí přímo ve městě. Podílel se například i na zalesnění Homolky, založení Borského parku, Pytlíkova sadu a na výsadbě lipových alejí na Klatovské třídě. „Také rašeliniště u Kamenného rybníka bylo díky němu už v roce 1913 vyčleněno z normálního hospodaření a od roku 1930 bylo chráněné jako přírodní památka,“ doplnil Jan Kaňák.

Připomněl i významnou přednáškovou a výzkumnou činnost profesora Sigmonda. Sigmond přednášel v Praze a v Brně encyklopedii lesnictví, pěstování lesů, nauku o lesním stanovišti a úvod do studia lesnictví. V  městských lesích na začátku 20. století, zejména v období 1909–1915, založil více než 20 pokusných ploch. Zaměřil se hlavně na pěstování lesa v místních obtížných podmínkách se suchou a chudou písčitou půdou a četnými svahy s nízkou vrstvou zvětralin. Věnoval se také omezení škod způsobených na borových sazenicích houbovou chorobou sypavkou.

V rekreační oblasti Boleveckých rybníků je vybudována sedmikilometrová Sigmondova naučná stezka, která upozorňuje na zajímavosti této rekreační oblasti. Několik zastávek je věnováno osobnosti profesora Sigmonda a jeho výzkumné činnosti.

Arboretum Sofronka
Arboretum Sofronka

Životopis Josefa Sigmonda:

Josef Sigmond pocházel ze staré plzeňské lesnické rodiny, narodil se v myslivně u Hrádecké hospody (na okraji Plzně u silnice směrem na Rokycany). V roce 1891 absolvoval Lesnický ústav vysoké školy zemědělské v Mariabrunnu v Rakousku, kde roku 1910 obhájil jako první český lesník doktorát a v témže roce byl jmenován honorárním docentem encyklopedie lesnictví na České technické univerzitě v Praze. Od roku 1919 působil jako profesor lesnického oboru na ČVUT v Praze a od roku 1920 současně i na VŠZ v Brně.

V roce 1898 se stal na základě konkurzu vedoucím hospodářem městských lesů v Plzni, o rok později se stal lesním radou a v roce 1917 pak vrchním lesním radou města Plzně. V roce 1926 pak Josef Sigmond opustil plzeňskou lesní správu, aby se mohl naplno věnovat pedagogické činnosti. Ve 20. letech působil současně na vysokých školách v Praze a v Brně.

Text: Marie Fialová

 

 

 

Zpráva o místním kole soutěže YPEF v Plzni

Dne 27. ledna 2018 proběhlo v Plzni pod patronací Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně již třetí kolo mezinárodní soutěže YPEF (Young People in European Forests). Cílem této soutěže je zlepšit povědomí zejména mládeže, ale i celé společnosti, o významu lesů a zdůraznit význam lesnictví v současné době. Je určena žákům a studentům všech základních a středních škol. Jedná se o soutěž, do které jsou aktivně zapojeny lesnické instituce z cca 11 zemí Evropy.

Místní kola soutěže YPEF probíhají většinou na vybraných lesních správách Lesů ČR, s. p. a divizích VLS ČR, s. p. Letošní ročník se v našem regionu konal v učebně nově rekonstruovaného objektu Arboreta Sofronka v Plzni. Soutěž zahájil vedoucí arboreta Ing. Jan Kaňák, Ph.D. Na rozdíl od minulých let byla, bohužel, velmi malá účast, přestože jsme obeslali většinu škol i vícekrát. V kategorii „mladší žáci“ se zúčastnilo 1 tříčlenné družstvo, v kategorii „starší žáci“ 2 tříčlenná družstva. Soutěžící družstva nejprve absolvovala písemný test, kde většina otázek byla z oboru lesnictví a myslivosti. Po testu čekala soutěžící družstva praktická část – tzv. poznávačka. Průběh jednotlivých kol je obdobný a pro vyšší kola je důležitá i znalost anglického jazyka. Vítězové se s ní setkají v teoretické části národního kola v Kostelci nad Černými lesy, které se odehrává v prostorách Fakulty lesnické a dřevařské (Česká zemědělská univerzita Praha) a pak v kole mezinárodním, konaném v některé z evropských zemí, která je členem mezinárodního výboru YPEF.

V místním „plzeňském“ kole zvítězilo v kategorii mladších žáků družstvo třídy 7. B, 28. ZŠ v Plzni, v Rodinné ul. ve složení Emma Zvěřinová, Adéla Lukášová, Blanka Luxová pod vedením paní učitelky Mgr. Bc. Blanky Koukolíkové. V kategorii starších žáků zvítězilo družstvo třetího ročníku Gymnázia Jaroslava Vrchlického v Klatovech ve složení Kristýna Mikulová, Tereza Sládková a Lenka Radová pod vedením RNDr. Tomáše Görnera, Ph.D. Vítězové obou kategorií obdrželi z rukou organizátorů diplom a knihu o Arboretu Sofronka a postupují do regionálního kola soutěže, které se uskuteční na jaře ve Střední lesnické škole ve Žluticích.
Lucie Kaňáková, LZVH, Arboretum Sofronka

(Další informace o soutěži na webových stránkách www.ypef.cz.)


   

 


 

Karel Kaňák, zakladatel Arboreta Sofronka: 95 let od jeho narození, 10 let od jeho úmrtí

 Karel Kaňák a Arboretum Sofronka. To jsou jména patřící neodmyslitelně k sobě. V letošním roce 3. září uplynulo 95 let od jeho narození a 10. února 10 let od jeho smrti. 

Plzeňský rodák, narozený v Doubravce, vystudoval plzeňské gymnázium a ve válečném období byl totálně nasazený v Německu. Po válce začal studovat na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze, kde po jejím absolvování působil jako odborný asistent u prof. Jaromíra Kliky na katedře botaniky a později u prof. Pravdomila Svobody na Ústavu dendrologie a geobotaniky. 

Pro jeho další vědecké směřování byla velmi důležitá účast v  přírodovědecké expedici na Island, kterou vedl v roce 1948 prof. Emil Hadač. Zde studoval reakce živých organizmů v limitních podmínkách a získané zkušenosti později zúročil při formování strategie ekologické obnovy imisně poškozeného území Krušných hor, kterou prakticky ověřoval při dlouholeté spolupráci s Lesním závodem Klášterec n. Ohří.

Začátkem padesátých let se přestěhoval z Plzně do Opočna, kde pomáhal zakládat Ústav pro pěstování lesů, semenářství a školkařství, pozdější pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Přesto se však velmi často a pravidelně vracel do Plzně, kde v r. 1956 založil Arboretum Sofronka, ve kterém postupně soustředil jednu z největších sbírek druhů a populací rodu Pinus na euroasijském kontinentu. Pozorování růstu různých druhů a proveniencí borovic, které v arboretu pěstoval, bylo pro Karla Kaňáka zdrojem nových informací a impulsů pro jeho další práci. V roce 1960 obhájil kandidátskou disertační práci „Hospodaření v borových porostech šlechtitelským výběrem“ a svoje znalosti využil i při vyhledávání výběrových stromů pro zakládání semenných sadů borovice lesní pro lesnický provoz včetně vypracování projektové dokumentace a zajištění roubování v arboretu Sofronka.

Komunikaci s lesnickým provozem považoval Karel Kaňák vždy za mimořádně důležitou. Často opakoval úsloví Slavomila Hejného „Praxe bez teorie tápe, teorie bez praxe je jalová“. V souvislosti s řešením imisní kalamity v Krušných horách začal po roce 1980 spolupracovat s Lesním závodem v Klášterci nad Ohří, kde vyhledával odolné jedince dřevin, které přežily enormní imisní tlak. Jeho pozornost upoutaly různé druhy borovic stejně jako vitální smrky vyskytující se ojediněle v usychajících porostech. V Krušných horách bylo z  jeho podnětu založeno několik výzkumných a poloprovozních ploch ze směsí těchto dřevin a z vybraných odolných smrků klonový archiv, semenný sad a matečnice, které plní svoji funkci dodnes.

Názorové střety s oponenty, které souvisely s jeho kritikou vápnění horských kyselých ekosystémů Krušných hor, měly za následek zmrazení jeho publikační činnosti. S jeho myšlenkami se tak mohlo seznámit pouze jeho nejbližší okolí a čtenáři regionálních novin. To nakonec vyústilo v r. 1989 jeho odchodem z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a bezprostředně na to nastoupil do Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích, kde pomáhal zakládat oddělení genetiky. Ve skupině Ekoing se v té době účastnil příprav koncepce budoucího Národního parku Šumava a tam, krátce po jeho založení, nastoupil. Mimo jiné se zasadil o vznik oddělení evoluce lesa v NPŠ a vybudování biochemické laboratoře. Pořádal cykly přednášek a s otevřeností jemu vlastní hovořil o ochraně přírody, evoluci ekosystémů a moudrosti člověka, která vzniká poznáním přírodních zákonů. Často citoval přísloví amerických indiánů: „Když nevíš, co máš dělat, nedělej nic!“ a k tomu dodával „…a dívej se, jak to probíhá samo. Pak už jen stačí pokračovat v tom, co příroda načala!“

V roce 1996 musel odejít z Národního parku Šumava. Vrátil se do Plzně a pravidelně docházel do Arboreta Sofronka, studoval, dělal přednášky u nás i v zahraničí, při kterých zdůrazňoval nezastupitelné místo každého jedince v ekosystému a upozorňoval na nebezpečí snadného přetrhání, po staletí vytvářených křehkých pout neuváženými zásahy člověka. Přednášel na Světovém lesnickém kongresu v Turecku, semináři v Litvě, připravil k vydání knihu o vazbách v ekosystémech. Ztotožňoval se s myšlenkami plzeňského rodáka prof. Sigmonda. S výsledky jeho práce se setkával a obdivoval je i v okolí Sofronky a stále hledal ekonomicky výhodný a přitom přírodě blízký model hospodaření, který by ukázal lesnické veřejnosti. Našel ho v Německu, na panství barona Sebastiana von Rotenhan, už více než 150 let fungující. S nadšením potom domlouval exkurze a doprovázel tam stovky lesníků z celé republiky.

Na sklonku života ještě několik let ve skromné laboratoři Sofronky dělal, neprávem přehlížené, terpénové analýzy vzorků smrků a borovic z lesních porostů i semenných sadů, aby mohl studovat odlišnosti mezi jedinci a mezi populacemi lesních dřevin.

Začátkem roku 2007 jeho místnost na Sofronce, kam pravidelně docházel až do posledních dnů svého života, obklopen fotografiemi, odbornými publikacemi a osobní korespondencí vědců z celého světa, osiřela. Odešel člověk, který svými nadčasovými názory často šokoval lesnickou veřejnost. Zvolil si cestu, která nebyla snadná a líbivá. Pro Karla Kaňáka byla ale velmi zajímavá, dobrodružná, plná napětí, poznání a odhalování souvislostí, nepoznaného. Vážil si času, který mu byl na tomto světě vyměřen, nepromarnil ani minutu. Měl rád lidi, vyhledával jejich společnost a přenášel na ně svůj životní optimismus.  Radil a napovídal a kdo jeho nápovědu nezahodil, ten se dověděl o tom, jak se dívat kolem sebe a neubližovat životu. Přejme si, aby stopy, které zanechal, nikdy nezavál čas, protože to jsou stopy poctivého člověka, který cítil a znal.    

 


 

Arboretum Sofronka – přehled činnosti v roce 2017

Arboretum Sofronka jako Oddělení pro vzdělávání, veřejnost, vědu a výzkum Úseku lesů, městské zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně má na starosti především vzdělávací akce lesní pedagogiky pro školy a samozřejmě také akce pro veřejnost.

Dne 26. ledna 2017 proběhlo v Plzni pod patronací Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně druhé kolo mezinárodní soutěže YPEF (Young People in European Forests). Tato znalostní soutěž, která má své kořeny u polských lesníků, je zaměřena na žáky a studenty všech základních a středních škol. Cílem je zlepšit povědomí zejména mládeže, ale i celé společnosti, o významu lesů a zdůraznit význam lesnictví v současné době. Druhý ročník místního kola této soutěže se konal, stejně jako v předešlém roce, v budově vedení plzeňských městských lesů na hrázi Boleveckého rybníka, tzv. Rybárně. Zúčastnilo se ho 11 tříčlenných družstev ve dvou kategoriích. Soutěžící absolvovali teoretickou část ve formě testu a praktickou část ve formě poznávání různých přírodnin.  V kategorii mladší žáci zvítězilo družstvo 2. ZŠ v Plzni (Barbora Svitáková, Zuzana Baranová, Zuzana Švormová). V kategorii starší žáci zvítězili studenti z Gymnázia Jaroslava Vrchlického v Klatovech (Kristýna Mikulová, Tereza Sládková, Lenka Radová).

V rámci tzv. lesní pedagogiky navštívilo naše arboretum během letošního roku celkem 70 školních kolektivů. Děti zde tráví pod vedením lesních pedagogů zejména dopolední výuku. Toto „vyučování“ v lese už má svoji tradici, je velmi oblíbené a školy a školky se objednávají až půl roku dopředu.

Mimo tyto pravidelné výuky byly pořádány i větší akce pro veřejnost. První takovou byla jarní procházka kolem boleveckých rybníků s názvem „Vítání jara aneb Z Rybárny na Sofronku“, která se letos uskutečnila 18. března 2017. Její trasa začíná na hrázi Boleveckého rybníka na „Rybárně“, kde je pro děti a dospělé připraven kvíz z oblasti přírody, dále pokračuje přes sádky u Košináře na Senecký rybník ke skautům a cíl trasy je v Arboretu Sofronka. Tady byl připraven oheň, kde si malí i velcí opékali, co se dalo. Přestože je v termínu okolo prvního jarního dne naplánováno více akcí, zúčastnilo se na 300 zájemců.

V rámci celorepublikového „Týdne lesa“ se 18. května 2017 uskutečnil jarní „Den lesa na Sofronce“. Jako každoročně byl připraven a organizován Úsekem lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně, ve spolupráci s Odborem životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje, Lesů ČR, s. p., Krajské ředitelství Plzeň, Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem – pobočka Plzeň, Mysliveckým sdružením Bolevec a Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR. Čtvrteční dopoledne bylo věnováno plzeňským základním školám. Protože právě tento den byl vyhlášen jako „Den fascinace rostlinami“, byla témata většiny stanovišť orientována tímto směrem.

Odpolední program byl opět určen plzeňské veřejnosti. Vedoucí arboreta Ing. Jan Kaňák, Ph.D. seznámil zájemce s naučnými stezkami v objektu arboreta a také s jeho horní plochou, která je jinak nepřístupná a je určena pouze pro environmentální výchovu dětí a mládeže.

Druhou akcí, která proběhla v měsíci květnu, byla Výstava hub spojená s mykologickou poradnou, kterou spolupořádal Mykologický kroužek Plzeň. Ve dnech 26. a 27. 5. 2017 si návštěvníci arboreta mohli prohlédnout celkem 49 druhů jedlých i nejedlých hub. Podle slov mykologů Zdeňka Hájka a Jitky Vernerové se opět, stejně jako v letech minulých, podepsalo na počtu nalezených a vystavených hub nestálé a hlavně suché počasí. V pátek odpoledne se výstavky zúčastnily především děti z plzeňských mateřských a základních škol, odpoledne a v sobotu přišlo okolo stovky zájemců.

Na začátku měsíce června slaví v arboretu již tradičně svůj svátek děti z vybraných plzeňských mateřských škol. Ve dnech 1. a 2. června 2017 pro ně zorganizoval Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně ve spolupráci se SVSMP Arboretem Sofronka ekologickou vycházku, tzv. „stopovačku za pohádkou“. Jejím cílem bylo naučit děti třídit odpad a poznávat lesní zvěř. Na pohádkové cestě, po které je doprovázeli zaměstnanci odboru převlečení za pohádkové bytosti, měly děti za úkol správně třídit a recyklovat odpad, poznávat vodní i lesní živočichy, stromy a houby.

Stejně jako v letech minulých, tak i letos byl druhý víkend v červnu pořádán tzv. „Víkend otevřených zahrad“. Arboretum Sofronka přilákalo za oba dny tisícovku návštěvníků a stejně jako Luftova zahrada bylo arboretum otevřeno v rámci této akce již po páté.
Hlavní součástí programu „Víkendu“ na Sofronce se staly tzv. Včelí dny, které byly zahájeny s předstihem již ve čtvrtek a v pátek programem pro děti mateřských a základních škol. Dopolední program o včelách a včelařství a o lese a přírodě byl pro děti atraktivní také opékáním buřtů. V sobotu i v neděli bylo otevřeno od 9:00 do 17:00 hodin. „Včelí dny“ začínaly v 10:00 přednáškou pro začínající včelaře a o včelaření na střeše (Ing. Vondruška), odpoledne pak následovala přednáška o včelích produktech a o apiterapii (Ing. Lstibůrek). Veřejnost si mohla samostatně prohlédnout naučnou stezku o včelách a včelařství, domek pro apiterapii a za asistence včelaře i školní prosklený úlek a úl z dutého kmene, tzv. klát.

Ve dnech 23. a 24. srpna zajišťovala Zoologická a botanická zahrada města Plzně ve spolupráci s Arboretem Sofronka akci, nazvanou „botanické družení. Jedná se o setkání členů Unie botanických zahrad České republiky. Ve středu 23. srpna byla pro více než padesátku zúčastněných připravena prohlídka botanických expozic plzeňské zahrady, která pokračovala v přednáškové místnosti Na statku přednáškou Tomáše Peše o Nové Kaledonii. Druhý den byla na programu od 9:30 do 13:00 exkurze v Arboretu Sofronka, po jejímž ukončení byl v arboretu pro účastníky setkání připraven oběd pod širým nebem, který celý program „botanického družení“ ukončil.

Září na Sofronce odstartoval ve čtvrtek 21. 9. 2017 podzimní „Den lesa“, který připravoval a organizoval stejný kolektiv jako na jaře. Dopoledne bylo věnováno opět žákům z plzeňských základních škol. Každý z pořádajících subjektů připravil jedno stanoviště, a tak si děti vyzkoušely např. sázení stromků, určovaly druhy dřevin podle listů, seznámily se s problematikou kůrovce a formou her si zopakovaly, co se všechno v lese smí a nesmí dělat. Odpolední program od 16 hodin byl určen plzeňské veřejnosti. Vedoucí arboreta Ing. Jan Kaňák, Ph.D. provedl zájemce celým arboretem a více než dvouhodinová procházka lesem, vyplněná zajímavým vyprávěním o přírodě a o lese, potěšila dospělé i děti.

Další akcí, která proběhla ve dnech 22. a 23. 9. 2017, byla „Výstava hub s mykologickou poradnou“, spolupořádaná opět Mykologickým kroužkem Plzeň. Tentokrát počasí houbám přálo a bylo možné si prohlédnout více než 130 druhů jedlých i nejedlých hub. Mykologové Zdeněk Hájek a Jitka Vernerová ochotně odpovídali na četné dotazy návštěvníků a připojili i své zkušenosti a recepty ohledně úpravy hub na jídelní stůl. V pátek dopoledne se výstavky zúčastnily děti ze tří mateřských a dvou základních škol, páteční odpoledne a v sobotu dopoledne přišly více než dvě stovky Plzeňanů. 

Poslední letošní akcí pořádanou v sobotu 14. října 2017 v Arboretu Sofronka pro veřejnost byl tzv. „Pohádkový les“, den plný her a soutěží pro děti od 3 do 10 let, nazvaný „Na vlčí stezce mezi borovicemi“. A proč vlčí stezka? Mimo SVSMP, Arboretum Sofronka byl totiž spolupořadatelem hokejový klub Pilsen Wolves , tedy „Plzenští Vlčáci", který vznikl v roce 2012. Cílem tohoto klubu je rozvoj mládeže nejen po stránce sportovní, ale i osobnostní a zpřístupnění tohoto oblíbeného sportu pro každého. Proto připravují pro děti doprovodné aktivity jak sportovní, tak zábavné. 

Především díky krásnému počasí letošního podzimu, kdy teploměr v meteorologické stanici v arboretu ukázal 21 stupňů, se sešlo neuvěřitelné množství lidí, odhadem na patnáct set. Trasa procházky mezi stanovišti s pohádkovými bytostmi začínala u budovy arboreta a pokračovala horní plochou arboreta kolem zookoutku s dančí zvěří, kolem rybníčků Rozkopaný a Vydymáček, aby se obloukem vrátila k budově arboreta. Na startu každý malý soutěžící dostal účastnický list, na který po splnění úkolů sbíral razítka a v cíli si pak vyzvedl sladkou odměnu a drobné upomínkové předměty. V cíli byl také připravený oheň, na kterém si většina účastníků opékala buřty.

Během zimních měsíců bude arboretum přístupné vždy ve všední dny od 9:00 do 15:30 a příští jaro opět přivítáme tradičním pochodem „Vítání jara aneb Z Rybárny na Sofronku“, který plánujeme na sobotu 24. března 2018.

 

Lucie Kaňáková, Ing. Jan Kaňák, Ph.D.

SVSMP, úsek LZVH, Arboretum Sofronka

 



 


 


 

Arboretum Sofronka – přehled činnosti v roce 2016

 Pravidelných programů lesní pedagogiky pro mateřské a základní školy v arboretu se v r. 2016 zúčastnilo více než 1.500 dětí. Mimo tyto programy byly ve spolupráci s dalšími organizacemi během roku pořádány i „větší“ akce pro veřejnost.

 Začátek jara byl v okolí boleveckých rybníků věnován jako každoročně především rodinám s dětmi. Procházka kolem boleveckých rybníků s názvem „Vítání jara aneb Z Rybárny na Sofronku“ se uskutečnila dne 19. 3. 2016. Trasa začínala na hrázi Boleveckého rybníka na „Rybárně“, kde měli zaměstnanci SVSMP pro děti a dospělé připraven kvíz z oblasti přírody, dále se pokračovalo přes sádky u Košináře, na Senecký rybník ke skautům a cíl trasy byl opět v Arboretu Sofronka. Tady byl připraven oheň, kde si malí i velcí opékali, co se dalo. Přestože bylo v Plzni a okolí v tomto termínu více akcí, zúčastnilo se na 300 zájemců.

 V rámci „Týdne lesů 2016“ proběhl v arboretu 12. 5. 2016 „Den lesa na Sofronce“, tentokrát na téma „Obnova lesa“. Na této akci se spolu se Správou veřejného statku města Plzně, Úsekem lesů, zeleně a vodního hospodářství podílí Lesy ČR, krajské ředitelství v Plzni, plzeňská pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, Odbor životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje a Myslivecké sdružení Bolevec. Dopoledne patřilo dětem prvního stupně  plzeňských základních škol, pro které byl uvedenými organizacemi připraven na šesti stanovištích program, týkající se nejen obnovy lesa, ale i dalších lesnických a mysliveckých činností.

Odpolední program byl odlišný od předešlých ročníků a dával možnost široké veřejnosti dozvědět se vše o hospodaření v plzeňských městských lesích i rybnících. Komentovaná procházka pro veřejnost městskými lesy v okolí boleveckých rybníků začala u hlavního vchodu do arboreta, ale tentokrát arboretum zůstalo stranou. Společně jsme prošli zajímavé lesnické úseky boleveckého polesí a na otázky odpovídali odborní pracovníci Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně.

 Koncem května uspořádal Mykologický kroužek Plzeň opět ve spolupráci s LZVH SVSMP „Výstavku hub“ s mykologickou poradnou. Přestože bylo na Plzeňsku v měsíci květnu minimální množství srážek, což se podepsalo na počtu nalezených a vystavených druhů hub, podařilo se jich „najít“ 41 druhů. Tento nepříznivý stav jsme alespoň vyrovnali zajímavým nápadem Jitky Vernerové. Ta připravila zejména pro dětské návštěvníky dostatek plastelíny a nechala zapojit jejich fantazii při modelování hub. Své výtvory pak děti umisťovaly do mechu v „lesní zahrádce“. Nápad se setkal s velkým nadšením, viz foto. Celou akci oživili členové Záchranné stanice živočichů Rokycany ukázkami práce s živými dravci.

 

V pátek 2. 6. 2016 uspořádal Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně spolu se zaměstnanci arboreta „Den dětí na Sofronce“. Pohádková cesta v dolní i horní části arboreta bavila děti z plzeňských mateřských školek. Na několika stanovištích je vítaly pohádkové bytosti a děti s nimi plnily úkoly z oblasti přírody a ekologie.

 Druhý víkend v červnu (11. a 12. 6.) se konala v Arboretu Sofronka celorepubliková akce „Víkend otevřených zahrad“. Arboretum bylo zpřístupněno veřejnosti po oba dny od 9:00 hod. do 18:00 hod. Velkému zájmu veřejnosti se těšily komentované prohlídky nejen v dolní, ale i horní části arboreta, která je jinak pro veřejnost nepřístupná a je určená k výuce lesní pedagogiky.

V rámci „Víkendu otevřených zahrad“ proběhly ve spolupráci se ZO Českého svazu včelařů  Plzeň „Včelí dny na Sofronce“. Čtvrtek a pátek (9. a 10. 6.) dopoledne byl připraven program pro mateřské a základní školy, odpoledne pak pro družiny a skauty. Po prohlídce naučné stezky o včelách, proskleného klátu (úl v dutině stromu), včelího domku na apiterapii, proskleného školního úlku a dalších včelařských atrakcí si děti měly možnost opéct na ohni špekáčky, pečivo nebo stále více oblíbené marschmallow. O víkendu (11. a 12. 6.) se pak na několika místech arboreta uskutečnily, mimo exkurze naučnou stezkou o včelách, především odborné přednášky o včelách a včelaření pro včelaře i pro veřejnost.  Těchto víkendových akcí se zúčastnilo úctyhodných 1.700 návštěvníků.

 21. září 2016 bylo připomenuto 60. výročí založení Arboreta Sofronka slavnostním setkáním za účasti odborné lesnické veřejnosti. Byla odhalena busta zakladatele arboreta Karla Kaňáka (autor Bartoloměj Štěrba) jeho dlouholetým přítelem a kolegou Ing. Konstantinem Dimitrovským, CSc. a pokřtěna kniha, mapující celou historii tohoto objektu. Součástí tohoto setkání byla i prohlídka celého objektu.

 Pravidelně pořádaná podzimní výstavka hub s mykologickou poradnou byla v arboretu na programu 23. a 24. září 2016. Podařilo se nasbírat celkem 106 různých druhů hub, jedlých, nejedlých i jedovatých. Mimo mateřských škol a základních škol projevila zájem i široká veřejnost.

 Podzimní akce zakončil 5. října 2016 „Den lesa na Sofronce“, kterého se zúčastnilo 200 dětí plzeňských základních škol. Kromě klasického dopoledního programu v arboretu, určeného pro šest tříd prvního stupně ZŠ,  jsme zajišťovali pro další dvě třídy prohlídku Výukové zahrady s vodními prvky na hrázi Boleveckého rybníka. V odpoledních hodinách proběhly dvě komentované exkurze pro veřejnost, zaměřené na připomenutí 60. výročí založení arboreta. Návštěvníci si prohlédli nejen naučné stezky, ale i areál pro environmentální výchovu s prvky pro výuku lesní pedagogiky a zookoutek s dančí zvěří.

  

Lucie Kaňáková

Ing. Jan Kaňák, Ph.D.

SVSMP, úsek LZVH, Arboretum Sofronka