Akce

Výroční zpráva za rok 2023 – Arboretum Sofronka

Výroční zpráva za rok 2023

Začátek jara 2022 na Sofronce

Po covidovém období, které limitovalo nejen akce lesní pedagogiky a areálu Arboreta Sofronka, ale i akce pro veřejnost, se v letošním roce vrací vše do „starých“ kolejí.
Jakmile se trochu oteplilo, pokračovalo upevňování stojanů a osazování orientačních tabulí, které doplňují naučnou stezku o borovicích otevřenou v r. 2010 (viz foto). Finanční prostředky ve výši 115 980 Kč byly poskytnuty formou dotace z Fondu životního prostředí města Plzně v roce 2021. Pro návštěvníky je tak připraven kompletní popis všech dostupných druhů rodu Pinus (borovice), rostoucí v tomto arboretu. Arboretum Sofronka je mimochodem jednou z největších a nejvýznamnějších sbírek borovic na euroasijském kontinentu.
Každoročně je nejbližší víkend k prvnímu jarnímu dni věnován rodinné akci s názvem „Vítání jara aneb z Rybárny na Sofronku“. Právě kvůli covidu musela být tato akce minulé dva roky zrušena. Přestože byla sobota 19. března 2022 v Plzni a v jejím okolí bohatá na podobné akce, vybraly si procházku kolem boleveckých rybníků, vyšperkovanou různými úkoly, více než dvě stovky rodičů a dětí. Na Rybárně na hrázi Boleveckého rybníka, kde byl start, byla otevřena tzv. Výuková zahrada s vodními prvky a mokřadní květenou. Zde se mohli návštěvníci zaposlouchat do zasvěceného výkladu RNDr. Zdeňky Chocholouškové. Na dalším stanovišti na pláži u Boleváku si děti vyzkoušely sázení stromků tak, jak se provádí v lese a seznámily se se sazenicemi různých druhů stromů. Kolem Chobotu vedla cesta na sádky k rybníku Košinář. Tady se plnily úkoly týkající se ryb a rybářství. Za Košinářem směrem k Seneckému rybníku čekalo na účastníky „bezobslužné“ stanoviště s určováním pěti druhů stromů. U Senečáku měli plnění úkolů pod patronací místní skauti a zde sídlící lesní školka „Medvíďata“. A po necelém kilometru končila procházka na posledním stanovišti, na horní ploše Arboreta Sofronka. Nejen děti si zde prohlédly trofeje zvěře, shozy daňků z místní obůrky, ale i obří borové šišky. Rodiče mezi tím opékali buřty a hřáli se u ohně (viz foto). Všichni zúčastnění se spokojeně rozcházeli do svých domovů a děkovali organizátorům za skvěle připravenou akci. Dík patří především všem těm, kteří obětovali svůj volný čas a tuto akci připravili a personálně zajistili.
Předjarní vichřice opakovaně napáchaly v lesích nemalou škodu. Bylo třeba vyklidit a vykácet zlomené, vyvrácené a nakloněné stromy a připravit areál Arboreta Sofronka, sloužící také pro environmentální výchovu mládeže, na návštěvy školních kolektivů lesní pedagogiky. Pomocí plošiny byly pokáceny nebezpečně nahnuté stromy, především v okolí cest (viz foto), aby byly nejen školní děti v bezpečí.
Zájem školních kolektivů o lesní pedagogiku, situovanou do Arboreta Sofronka a pořádanou v rámci programu „Přírodou křížem krážem aneb všeobecné poznávání přírody“, neupadá. Již v polovině dubna byly veškeré volné termíny do konce letošního školního roku rozebrané a nejbližší volné termíny jsou až po prázdninách.
Od dubna do října probíhá každé první pondělí v měsíci od 14:00 do 16:00 exkurze pro zájemce o prohlídku Arboreta Sofronka s výkladem. První letošní exkurze 4. dubna se zúčastnilo pouze 7 návštěvníků. Ostatní zřejmě odradilo trvající chladné počasí. Další plánovaná exkurze bude 2. května a její začátek je stanoven opět na 14:00 hod. Zájemci si prohlédnou nejen nově označené zajímavé stromy, ale i klimatologickou stanici Plzeň – Bolevec, naučnou stezku o včelách a včelařství a velmi oblíbený zoo koutek s daňky.
Další aktivity jsou naplánovány na 21. dubna, kdy navštíví arboretum v rámci akce „Den Země“ studenti Gymnázia Františka Křižíka. Po plánované exkurzi v arboretu budou žáci pomáhat s úklidovými pracemi lesních porostů po vichřicích.
V sobotu 30. dubna proběhne opět akce pro rodiny s dětmi s názvem „Vlčí stezkou aneb pohádkový les“, kterou pořádáme spolu s hokejovým oddílem Pilsner Wolwes.
Bohatý program (Den lesa, Výstavka hub, Víkend otevřených zahrad a Včelí dny na Sofronce, Víkend otevřených lesů apod.) čeká návštěvníky i v průběhu května a června, tak nezapomeňte sledovat naše stránky.

Jan Kaňák
SVSMP – Arboretum Sofronka
 

Pohádková stezka mezi borovicemi

Sobota 30. dubna byla v Plzni a okolí opět nabita různými akcemi. Takřka všude byly v plném proudu přípravy na májku, na pálení čarodějnic a podobné předmájové aktivity. Přesto bylo i Arboretum Sofronka v obležení návštěvníků, kteří přišli se svými dětmi na perfektně připravenou tradiční akci s názvem „Pohádková stezka mezi borovicemi“, kterou pořádal oddíl ledního hokeje mládeže Pilsen Wolves spolu s florbalovým klubem Gorily Plzeň a se zaměstnanci arboreta (SVSMP).
Na šesti stanovištích plnily děti zábavné úkoly pod dohledem pohádkových a dobrodružných bytostí, které měly tak dokonalé převleky, že občas vzbuzovaly i strach. Ovšem jen do té doby, než na ně promluvily a zasvětily do různých úkolů. Tak se mohly děti setkat s dvojicí kovbojů, s opravdu věrnou kopií King Konga s partnerkou, o kus dál Anče, Kuba a hajnej, u rybníčku Rozkopaný téměř opravdický vodník, vodní víla a lesní žínky. Na kraji Doubí kralovali loupežníci a před cílem vlk, Karkulka a půvabná babička, poněkud mladšího věku. Děti plnily různé úkoly týkající se obratnosti, ale i kreslily pohádkové motivy a zkrátka se dobře bavily. U cíle na ně čekala nejen sladká odměna, ale i drobné dárky a suvenýry. Samozřejmostí bylo posezení u ohně a oblíbené opékání buřtů, do kterého se zapojili především rodiče.
Tisícovka návštěvníků si celé odpoledne užila a těší se na další pohádkovou stezku v borovicovém ráji.

Jan Kaňák

 

 Výroční zpráva za rok 2021 (Přehled činnosti 2021)

Arboretum Sofronka – přehled činnosti v roce 2021

 Roku 2021 byl značně ovlivněn vývojem pandemie Covidu-19 v naší republice. Vláda ČR nařídila řadu zásadních omezení a pro veřejnost bylo uzavřeno i naše pracoviště.

 Výuka lesní pedagogiky se sem začala pomalu vracet až v měsíci červnu, kdy navštěvovali arboretum školní kolektivy s pedagogy, kteří se nebáli vyrazit s dětmi mimo areál školy.

 První akcí pro širší veřejnost byl Víkend otevřených zahrad, který se uskutečnil ve dnech 12. a 13. června 2021.

Tato celosvětová akce je svátek otevírání běžně nepřístupných zahrad veřejnosti (Open Garden & Squares Weekend), který vznikl v roce 1998 ve Velké Británii a probíhá vždy během druhého červnového víkendu. Projekt se setkal s velkým ohlasem a stal se postupně tradičním po celé Evropě.

V České republice se v roce 2010 pod záštitou Národního památkového ústavu poprvé otevřely 3 zahrady a jejich počet postupně rychle vzrůstal. Do projektu se v současné době zapojují i běžně navštěvovaná místa, ovšem s doplňkovým programem koncipovaným pro tuto ojedinělou akci. Obvyklá forma je komentovaná prohlídka o historii, současném stavu i budoucích záměrech v zahradě či parku, doplněná dalším programem.

Cílem této akce je zvýšit informovanost a povědomí lidí o zahradním umění, zahradní architektuře, parcích, zahradách a veřejných prostorech a prezentovat tento obor veřejnosti. K této akci se mohou přihlásit všechny zahrady a parky v České republice, které mohou nabídnout něco zajímavého. Buď svůj historický význam, ekologický přístup, nevšední design, dendrologickou sbírkou či zajímavý příběh. Mohou se ale zapojit i jiné zajímavé a významné plochy zeleně, např. ovocné sady, náměstí, historické hřbitovy, kláštery, arboreta či botanické zahrady. Víkend otevřených zahrad je určen jak pro veřejné, tak i soukromé zahrady a parky. Hlavním organizátorem této akce v ČR je občanské sdružení Průvodce parkem, spolupracujícími organizacemi pak Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu a Národní památkový ústav. Garantem je pan Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D.

 Víkend otevřených zahrad spadá pod patronaci Nadačního fondu Zelený poklad a zúčastnilo se ho na území města Plzně několik zahrad a zahradních objektů, z toho 4 objekty, které jsou pod Správou veřejného statku města Plzně: Luftova zahrada, Hřbitov U Všech svatých na Roudné, Výuková zahrada pod hrází Velkého boleveckého rybníka a Arboretum Sofronka. 

 Ve dnech 25. a 26. června 2021 proběhla jarní výstavka hub. Členové plzeňského Mykologického kroužku nakonec vystavili             všech možných druhů hub, a to jedlých, nejedlých i jedovatých.

Páteční dopoledne patřilo z velké části školám, odpoledne zavítali rodiny s dětmi.  Z řad odborné i laické veřejnosti dorazilo za oba dny na 200 zájemců.

 Během letních prázdnin navštívily arboretum děti z příměstských táborů. „Výuku“ v lese, hry a krmení daňků zakončil pokaždé oheň a pečení buřtů.

 Podzimní výstava hub připadla na 10. a 11. září 2021.

 Ve čtvrtek 23. září 2021 se nám konečně po dlouhé covidové době podařilo zorganizovat Den lesa na Sofronce. Jako tradičně byl připraven Správou veřejného statku města Plzně, Úsekem lesů, zeleně a vodního hospodářství ve spolupráci s Odborem životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje, Lesy ČR, s. p., Krajské ředitelství Plzeň, Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem – pobočka Plzeň a Mysliveckým sdružením Bolevec.

Dopoledne bylo věnováno žákům z plzeňských základních škol. Každý z pořádajících subjektů připravil jedno stanoviště, kde si děti zopakovaly znalosti z ekologie, lesnictví, myslivosti, ochrany životního prostředí, apod.

Odpolední program od 15:30 hodin byl určen plzeňské veřejnosti. Vedoucí arboreta Ing. Jan Kaňák, Ph.D. provedl zájemce dolní, ale i horní plochou, která je jinak nepřístupná a je určena pouze pro environmentální výchovu dětí a mládeže a je zde zoo koutek s dančí zvěří.

 Letošní dopolední výuky lesní pedagogiky a odpolední návštěvy školních družin a volnočasových kroužků trvaly až do prvních zimních dnů. Pedagogové si se „svými“ dětmi chtěli vynahradit pobyt v přírodě, který jim byl v první polovině roku odepřen.

V adventním čase chodily do arboreta zejména děti z mateřských škol. Zdobily vánoční stromky a krmily lesní zvěř na horní ploše arboreta.

 Přestože Arboretum Sofronka bylo téměř z poloviny roku uzavřené díky pandemické situaci, zavítalo sem 3 075 návštěvníků.

 Pro veřejnost je arboretum zpřístupněné ve všední dny od 8:00 do 15:30, v dubnu až říjnu probíhají každé první pondělí v měsíci od 14:00 hod. exkurze s výkladem v obou částech arboreta.

Lucie Kaňáková, únor 2022.

Ke stažení: Výroční zprávu za rok 2021

Zhodnocení výstavy hub, pořádané ve dnech 26. a 27. 6. 2020 v Arboretu Sofronka

 Odložená výstava hub z důvodu karantény a slabého růstu hub v původně zamýšleném květnovém termínu se nadmíru vydařila. Přestože jsme tentokrát až na výjimky upustili od vystavení chorošovitých hub a sbírali jsme hlavně hřibovité a lupenaté houby, dokázali jsme nalézt v lesích v okolí Bolevce a na vzdálenějších lokalitách i při slabším růstu na Plzeňsku celkem 74 druhů hub – viz seznam.

Velmi nás potěšil nebývalý počet návštěvníků, kteří se zajímali hlavně o hřiby, kozáky a o početně zastoupený rod holubinek. Za zmínku stojí nález hřibu siného, který jsme vystavovali poprvé.

Poděkování za poskytnutí mobiliáře a prostoru v krásném lesním prostředí a za součinnost při mediální propagaci výstavy patří Správě veřejného statku města Plzně, především pak vedoucímu pracoviště Arboretum Sofronka Ing. Janu Kaňákovi.

  Soupis druhů hub na výstavě v Arboretu Sofronka ve dnech 26. a 27.6.2020

Za Mykologický klub Plzeň

Zdeněk Hájek, předseda

Poznejte krásy včelího světa v Arboretu Sofronka.

Pohráváte si s myšlenkou začít včelařit, proniknout do tajů včelího světa, nechat se unášet omamnou vůní, která z úlu vychází nebo si vytočit vlastní med a vyrobit svíčku z včelího vosku? Jakmile si odpovíte na některou z těchto otázek ano, neváhejte a přijďte se podívat za námi a za včelkami do krásného prostředí Arboreta Sofronka, kde Vás v rámci projektu „Včelaříme pro radost“ rádi seznámíme se základy včelaření a přiblížíme Vám život včel a práci včelaře.

Díky finanční podpoře nadačního fondu Zelený poklad a Správě veřejného statku města Plzně, zastoupené Ing. Janem Kaňákem Ph.D., který nám nabízí v Arboretu Sofronka jedinečné podmínky k této činnosti, mohou začínající včelaři, milovníci přírody, děti i dospělí doslova všemi smysly nasát úžasnou atmosféru včelaření.

Úvodem do projektu „Včelaříme pro radost“ byly Včelí dny na Sofronce, které probíhaly souběžně se Dny otevřených zahrad v měsíci červnu. Od té doby se scházíme na včelnici arboreta Sofronka pravidelně jednou měsíčně.

Na naší první schůzce v červenci jsme si pověděli něco o začátcích včelaření, o cestě od brtnictví přes košnice až k dnešním úlům, a také o tom, jak to v takovém úlu vypadá. Představili jsme si různé úlové sestavy, včelařovy pomůcky a zásady bezpečnosti práce se včelami. Poté jsme se vybaveni včelařskými klobouky a dýmákem vypravili přímo na návštěvu včelího společenství. Zatímco se dospělí zájemci učili rozpoznávat na plástvi vlastnoručně vyndané z úlu dělničí buňku od trubčiny, zásoby pylu a medu od buněk s plodem, malí včelaříci se rozplývali nad chutí a vůní čerstvého medu.

Druhá schůzka projektu „Včelaříme pro radost“ byla naplněna aktuálními tématy pro srpen, tedy zakrmováním a ošetřováním včelstev. Řekli jsme si možné způsoby těchto činností a představili si pomůcky a „zlepšováky“, které včelař při těchto úkonech používá. Zkušenější včelaři se podělili se svými metodami a znalostmi, začínající včelaři získávali odpovědi na své otázky. A pak zaznělo opět naše oblíbené „Jdeme do včel“. Sami účastníci si vyndávali plástve z úlů, abychom společně mohli zhodnotit stav včelstev. Opět jsme si popisovali vše, co vidíme a všechna ta krása, vůně a fascinace životem včel přímo čišela z očí účastníků.

Na zářijovém setkání jsme si pověděli o škůdci zavíječi voskovém a boji proti němu, o přípravách včelstev na zimu a o ošetřování souší - vytočených pláství. Staré souše jsme díky parnímu vařáku proměnili v krásný žluťoučký vosk. Přímo u včel jsme zkontrolovali jejich zásoby na zimu, upravili úlový prostor, vyndali krmítka a ujistili se, že je vše připravené na klidné zimování našich včelek.

V říjnu, přesněji 15. října, nás čeká už jen krátké nahlédnutí do včel, abychom provedli podzimní ošetření proti varroáze a pak už jen povíme: „Děkujeme drahé včelky, přejeme krásné zimování!“  A dále je nebudeme rušit. Budeme se věnovat spíše teorii, povíme si o roztoči Varroa destructor – velkému nepříteli včel, a přiblížíme si další postupy v boji proti varroáze.

Zároveň je to v tomto roce poslední příležitost navštívit naši včelnici na Sofronce. U včelek se opět sejdeme až v únoru. 

Od listopadu do ledna se budeme věnovat více teoretické stránce včelaření pomocí přednášek, které se uskuteční jednou měsíčně v mezigeneračním centru Totem. Účast nám přislíbil učitel včelařství Augustin Uváčik, Daniel Prokeš nebo Petr Černohorský.  Aktuální informace k přednáškám a tématům najdete na našich webových stránkách  www.vcelari-plzen.cz.

Víkend otevřených zahrad 2019 na Sofronce

Víkend otevřených zahrad je celosvětová akce, svátek otevírání běžně nepřístupných zahrad veřejnosti (Open Garden & Squares Weekend), který vznikl v roce 1998 ve Velké Británii a probíhá vždy během druhého červnového víkendu. Projekt se setkal s velkým ohlasem a stal se postupně tradičním po celé Evropě.

V České republice se v roce 2010 pod záštitou Národního památkového ústavu poprvé otevřely 3  zahrady a jejich počet postupně rychle vzrůstal. Do projektu se v současné době zapojují i běžně navštěvovaná místa, ovšem s doplňkovým programem koncipovaným pro tuto ojedinělou akci. Obvyklá forma je komentovaná prohlídka o historii, současném stavu i budoucích záměrech v zahradě či parku, doplněná dalším programem.

Cílem této akce je zvýšit informovanost a povědomí lidí o zahradním umění, zahradní architektuře, parcích, zahradách a veřejných prostorech a prezentovat tento obor veřejnosti. K této akci se mohou přihlásit všechny zahrady a parky v České republice, které mohou nabídnout něco zajímavého. Buď svůj historický význam, ekologický přístup, nevšední design, dendrologickou sbírkou či zajímavý příběh. Mohou se ale zapojit i jiné zajímavé a významné plochy zeleně, např. ovocné sady, náměstí, historické hřbitovy, kláštery, arboreta či botanické zahrady. Víkend otevřených zahrad je určen jak pro veřejné, tak i soukromé zahrady a parky. 

V letošním roce proběhla tato akce 8. a 9. června a jenom v Plzni se ji pod patronací Nadačního fondu Zelený poklad zúčastnilo 10 zahrad a zahradních objektů, z toho 4 objekty, které jsou pod Správou veřejného statku města Plzně: Luftova zahrada, Hřbitov U Všech svatých na Roudné, Vodní zahrada pod hrází Velkého boleveckého rybníka a Arboretum Sofronka. 

Arboretum Sofronka se této akce zúčastňuje pravidelně a v jejím rámci také pořádá ve spolupráci s Českým svazem včelařů akci pro včelaře a příznivce včel – tzv. Včelí dny na Sofronce. Takže mimo prohlídky arboreta s odborným výkladem (Ing. Jan Kaňák Ph.D.) a areálu lesní pedagogiky s atraktivním krmením daňků byly připraveny i přednášky se včelí a včelařskou tématikou, Naučná stezka o včelách a včelařství s doprovodem odborníků – včelařů a dobové úly a včelařské pomůcky. Letošním bonusem byl program pro děti nazvaný „Putování včelí stezkou“ s tvořivou dílničkou a ochutnávkou medu, o jehož financování se zasloužil i Nadační fond Zelený poklad.

 Přestože bylo tento víkend v Plzni i v okolí nabitý kulturními akcemi, našlo si na Sofronku cestu kolem pětistovky návštěvníků, kteří odcházeli spokojeni a také občerstveni z pojízdného stylového bufetu z nákladního auta – veterána.

Dětský den na Sofronce

Poslední dny května, čtvrtek a pátek, byly věnovány v Arboretu Sofronka dětem. Jak už se stalo tradicí, Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně ve spolupráci s pracovníky arboreta uspořádal pro plzeňské mateřské školky dopolední program – Den dětí. Tentokráte čekala na děti zvířátka domácí i exotická a na každém stanovišti „pohádkového lesa“ připravila pro děti soutěžní úkol. A na závěr, v cíli, jak už to v pohádkách bývá, na děti čekala od krále a královny sladká odměna. Odměnou pro organizátory pak byly spokojené tváře dětí, které se celé dopoledne velmi dobře bavily v krásném přírodním prostředí.

J. Kaňák

10.6.2019

Plzeňský lesník profesor Sigmond bude mít na Sofronce pamětní desku

Pamětní deska v Arboretu Sofronka bude připomínat významnou osobnost plzeňského i celoevropského lesnictví profesora Josefa Sigmonda. Správa veřejného statku města Plzně ji nechá instalovat u příležitosti 150. výročí narození lesníka, učitele, vědce i výzkumníka, který se počátkem minulého století zasloužil o obnovu plzeňských lesů. Slavnostní odhalení desky, které je určeno i pro veřejnost, se uskuteční na horní ploše areálu arboreta u Sigmondova kotlíku ve středu 18. dubna od 14 hodin. Poté bude následovat procházka rekreačními lesy u Kamenného a Třemošenského rybníka.

Profesor Sigmond působil v městských lesích v Plzni od roku 1898 do roku 1926. „Jako lesní rada měl velkou zásluhu na obnově plzeňských lesů, které byly díky předchozímu nevhodnému hospodaření ve špatném stavu. Sigmond pochopil, že limitujícím faktorem jsou místní podmínky, především chudé písčité půdy a malé množství srážek, a tomu přizpůsobil i lesní hospodaření,“ uvedl šéf arboreta a vedoucí oddělení práce s veřejností a lesnického výzkumu Správy veřejného statku města Plzně Jan Kaňák.

Doplnil, že nevyhovující způsob hospodaření s velkými, včas nezalesněnými holosečemi, hrabáním steliva, dobýváním pařezů či pastvou, což jsou vše činnosti, které škodí lesu, nahradil vhodnějším pěstováním na malých plochách a přirozenou obnovou. „Za jeho působení se dřevní zásoba v městských lesích téměř zdvojnásobila, výrazně se zlepšil zdravotní stav a estetická hodnota lesů. Plzeňské lesy se tak zařadily mezi nejlepší městské lesní statky v českých zemích,“ vysvětlil.

Podle něj profesor Sigmond nezapomínal ani na využívání příměstských lesů k rekreaci. Navrhl zřízení mnoha procházkových cest a prosazoval výsadbu zeleně, sadů a alejí přímo ve městě. Podílel se například i na zalesnění Homolky, založení Borského parku, Pytlíkova sadu a na výsadbě lipových alejí na Klatovské třídě. „Také rašeliniště u Kamenného rybníka bylo díky němu už v roce 1913 vyčleněno z normálního hospodaření a od roku 1930 bylo chráněné jako přírodní památka,“ doplnil Jan Kaňák.

Připomněl i významnou přednáškovou a výzkumnou činnost profesora Sigmonda. Sigmond přednášel v Praze a v Brně encyklopedii lesnictví, pěstování lesů, nauku o lesním stanovišti a úvod do studia lesnictví. V  městských lesích na začátku 20. století, zejména v období 1909–1915, založil více než 20 pokusných ploch. Zaměřil se hlavně na pěstování lesa v místních obtížných podmínkách se suchou a chudou písčitou půdou a četnými svahy s nízkou vrstvou zvětralin. Věnoval se také omezení škod způsobených na borových sazenicích houbovou chorobou sypavkou.

V rekreační oblasti Boleveckých rybníků je vybudována sedmikilometrová Sigmondova naučná stezka, která upozorňuje na zajímavosti této rekreační oblasti. Několik zastávek je věnováno osobnosti profesora Sigmonda a jeho výzkumné činnosti.

Arboretum Sofronka

Životopis Josefa Sigmonda:

Josef Sigmond pocházel ze staré plzeňské lesnické rodiny, narodil se v myslivně u Hrádecké hospody (na okraji Plzně u silnice směrem na Rokycany). V roce 1891 absolvoval Lesnický ústav vysoké školy zemědělské v Mariabrunnu v Rakousku, kde roku 1910 obhájil jako první český lesník doktorát a v témže roce byl jmenován honorárním docentem encyklopedie lesnictví na České technické univerzitě v Praze. Od roku 1919 působil jako profesor lesnického oboru na ČVUT v Praze a od roku 1920 současně i na VŠZ v Brně.

V roce 1898 se stal na základě konkurzu vedoucím hospodářem městských lesů v Plzni, o rok později se stal lesním radou a v roce 1917 pak vrchním lesním radou města Plzně. V roce 1926 pak Josef Sigmond opustil plzeňskou lesní správu, aby se mohl naplno věnovat pedagogické činnosti. Ve 20. letech působil současně na vysokých školách v Praze a v Brně.

Text: Marie Fialová

Karel Kaňák, zakladatel Arboreta Sofronka: 95 let od jeho narození, 10 let od jeho úmrtí

 Karel Kaňák a Arboretum Sofronka. To jsou jména patřící neodmyslitelně k sobě. V letošním roce 3. září uplynulo 95 let od jeho narození a 10. února 10 let od jeho smrti. 

Plzeňský rodák, narozený v Doubravce, vystudoval plzeňské gymnázium a ve válečném období byl totálně nasazený v Německu. Po válce začal studovat na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze, kde po jejím absolvování působil jako odborný asistent u prof. Jaromíra Kliky na katedře botaniky a později u prof. Pravdomila Svobody na Ústavu dendrologie a geobotaniky. 

Pro jeho další vědecké směřování byla velmi důležitá účast v  přírodovědecké expedici na Island, kterou vedl v roce 1948 prof. Emil Hadač. Zde studoval reakce živých organizmů v limitních podmínkách a získané zkušenosti později zúročil při formování strategie ekologické obnovy imisně poškozeného území Krušných hor, kterou prakticky ověřoval při dlouholeté spolupráci s Lesním závodem Klášterec n. Ohří.

Začátkem padesátých let se přestěhoval z Plzně do Opočna, kde pomáhal zakládat Ústav pro pěstování lesů, semenářství a školkařství, pozdější pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Přesto se však velmi často a pravidelně vracel do Plzně, kde v r. 1956 založil Arboretum Sofronka, ve kterém postupně soustředil jednu z největších sbírek druhů a populací rodu Pinus na euroasijském kontinentu. Pozorování růstu různých druhů a proveniencí borovic, které v arboretu pěstoval, bylo pro Karla Kaňáka zdrojem nových informací a impulsů pro jeho další práci. V roce 1960 obhájil kandidátskou disertační práci „Hospodaření v borových porostech šlechtitelským výběrem“ a svoje znalosti využil i při vyhledávání výběrových stromů pro zakládání semenných sadů borovice lesní pro lesnický provoz včetně vypracování projektové dokumentace a zajištění roubování v arboretu Sofronka.

Komunikaci s lesnickým provozem považoval Karel Kaňák vždy za mimořádně důležitou. Často opakoval úsloví Slavomila Hejného „Praxe bez teorie tápe, teorie bez praxe je jalová“. V souvislosti s řešením imisní kalamity v Krušných horách začal po roce 1980 spolupracovat s Lesním závodem v Klášterci nad Ohří, kde vyhledával odolné jedince dřevin, které přežily enormní imisní tlak. Jeho pozornost upoutaly různé druhy borovic stejně jako vitální smrky vyskytující se ojediněle v usychajících porostech. V Krušných horách bylo z  jeho podnětu založeno několik výzkumných a poloprovozních ploch ze směsí těchto dřevin a z vybraných odolných smrků klonový archiv, semenný sad a matečnice, které plní svoji funkci dodnes.

Názorové střety s oponenty, které souvisely s jeho kritikou vápnění horských kyselých ekosystémů Krušných hor, měly za následek zmrazení jeho publikační činnosti. S jeho myšlenkami se tak mohlo seznámit pouze jeho nejbližší okolí a čtenáři regionálních novin. To nakonec vyústilo v r. 1989 jeho odchodem z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a bezprostředně na to nastoupil do Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích, kde pomáhal zakládat oddělení genetiky. Ve skupině Ekoing se v té době účastnil příprav koncepce budoucího Národního parku Šumava a tam, krátce po jeho založení, nastoupil. Mimo jiné se zasadil o vznik oddělení evoluce lesa v NPŠ a vybudování biochemické laboratoře. Pořádal cykly přednášek a s otevřeností jemu vlastní hovořil o ochraně přírody, evoluci ekosystémů a moudrosti člověka, která vzniká poznáním přírodních zákonů. Často citoval přísloví amerických indiánů: „Když nevíš, co máš dělat, nedělej nic!“ a k tomu dodával „…a dívej se, jak to probíhá samo. Pak už jen stačí pokračovat v tom, co příroda načala!“

V roce 1996 musel odejít z Národního parku Šumava. Vrátil se do Plzně a pravidelně docházel do Arboreta Sofronka, studoval, dělal přednášky u nás i v zahraničí, při kterých zdůrazňoval nezastupitelné místo každého jedince v ekosystému a upozorňoval na nebezpečí snadného přetrhání, po staletí vytvářených křehkých pout neuváženými zásahy člověka. Přednášel na Světovém lesnickém kongresu v Turecku, semináři v Litvě, připravil k vydání knihu o vazbách v ekosystémech. Ztotožňoval se s myšlenkami plzeňského rodáka prof. Sigmonda. S výsledky jeho práce se setkával a obdivoval je i v okolí Sofronky a stále hledal ekonomicky výhodný a přitom přírodě blízký model hospodaření, který by ukázal lesnické veřejnosti. Našel ho v Německu, na panství barona Sebastiana von Rotenhan, už více než 150 let fungující. S nadšením potom domlouval exkurze a doprovázel tam stovky lesníků z celé republiky.

Na sklonku života ještě několik let ve skromné laboratoři Sofronky dělal, neprávem přehlížené, terpénové analýzy vzorků smrků a borovic z lesních porostů i semenných sadů, aby mohl studovat odlišnosti mezi jedinci a mezi populacemi lesních dřevin.

Začátkem roku 2007 jeho místnost na Sofronce, kam pravidelně docházel až do posledních dnů svého života, obklopen fotografiemi, odbornými publikacemi a osobní korespondencí vědců z celého světa, osiřela. Odešel člověk, který svými nadčasovými názory často šokoval lesnickou veřejnost. Zvolil si cestu, která nebyla snadná a líbivá. Pro Karla Kaňáka byla ale velmi zajímavá, dobrodružná, plná napětí, poznání a odhalování souvislostí, nepoznaného. Vážil si času, který mu byl na tomto světě vyměřen, nepromarnil ani minutu. Měl rád lidi, vyhledával jejich společnost a přenášel na ně svůj životní optimismus.  Radil a napovídal a kdo jeho nápovědu nezahodil, ten se dověděl o tom, jak se dívat kolem sebe a neubližovat životu. Přejme si, aby stopy, které zanechal, nikdy nezavál čas, protože to jsou stopy poctivého člověka, který cítil a znal.    

Květen na Sofronce

Mimo pravidelné kurzy lesní pedagogiky pro plzeňské školy a školky proběhly v měsíci květnu v Arboretu Sofronka tři akce pro děti a veřejnost.

V rámci celorepublikového „Týdne lesa“ se 17. května 2018 uskutečnil jarní Den lesa na Sofronce. Tato tradiční akce je připravována a organizována Správou veřejného statku města Plzně, úsekem lesů, zeleně a vodního hospodářství ve spolupráci s Odborem životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje, Lesy ČR, s. p., Krajské ředitelství Plzeň, Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem – pobočka Plzeň a Mysliveckým sdružením Bolevec. Čtvrteční dopoledne bylo věnováno plzeňským základním školám. Na šesti stanovištích se děti dozvídaly informace o ochraně lesa, třídění odpadů, myslivci jim přiblížili život lesní zvěře a zařazeno bylo také stanoviště věnované včelám a včelaření. Odpolední program byl opět určen plzeňské veřejnosti. Vedoucí arboreta Ing. Jan Kaňák, Ph.D. prošel s návštěvníky naučné stezky v okolí služební budovy a také horní plochu arboreta, která je jinak nepřístupná a je určena pouze pro environmentální výchovu dětí a mládeže.

Druhou akcí, která proběhla v měsíci květnu, byla „Výstava hub s mykologickou poradnou“. Přestože houbám letošní suché jaro vůbec nepřálo, mohli si ve dnech 24. a 25. 5. návštěvníci arboreta prohlédnout na 40 druhů jedlých i nejedlých hub. V pátek dopoledne si výstavku prohlédly děti z plzeňských mateřských a základních škol, odpoledne a v sobotu přišla za mykologickým poznáním necelá stovka zájemců z řad plzeňské veřejnosti.
Třetí a poslední květnovou akcí byl „Den dětí na Sofronce“, který každoročně pořádá Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně ve spolupráci s Arboretem Sofronka. Probíhal také ve dnech 24. a 25. května. Děti z plzeňských mateřských školek procházely trasou plnou pohádkových bytostí. Čekali na ně čerti, hejkalové, vodník, princezna, rytíř a mnoho dalších a dávali jim různé úkoly. V cíli je král s královnou odměnili drobným dárkem a malou sladkostí.
Všechny akce byly provázeny nejen hezkým počasím, ale i širokým zájmem a především spokojeností všech zúčastněných.

Lucie Kaňáková
 

Vlčí stezkou po Sofronce

Poslední letošní akcí pořádanou v sobotu 14. října 2017 v Arboretu Sofronka pro veřejnost  byl tzv. „Pohádkový les“, den plný her a soutěží pro děti od 3 do 10 let, nazvaný „Na vlčí stezce mezi borovicemi“. A proč vlčí stezka? Mimo SVSMP, Arboretum Sofronka byl totiž spolupořadatelem hokejový klub Pilsen Wolves , tedy „Plzenští Vlčáci", který vznikl v roce 2012. Cílem tohoto klubu je rozvoj mládeže nejen po stránce sportovní, ale i osobnostní a zpřístupnění tohoto oblíbeného sportu pro každého. Proto připravují pro děti doprovodné aktivity jak sportovní, tak zábavné. 

Především díky krásnému počasí letošního podzimu, kdy teploměr v meteorologické stanici v arboretu ukázal 21 stupňů, se sešlo neuvěřitelné množství lidí, odhadem na patnáct set. Trasa procházky mezi stanovišti s pohádkovými bytostmi začínala u budovy arboreta a pokračovala horní plochou arboreta kolem zookoutku s dančí zvěří, kolem rybníčků Rozkopaný a Vydymáček, aby se obloukem vrátila k budově arboreta. K vidění byli vodník, Karkulka s úžasným strašidelným vlkem, kovbojové, piráti a před cílem šašek. Na startu dostal každý malý soutěžící účastnický list, na který po splnění úkolů sbíral razítka a v cíli si pak vyzvedl sladkou odměnu a drobné upomínkové předměty. V cíli byl také připravený oheň, na kterém si většina účastníků opékala buřty a využila i možnosti občerstvení (káva, čaj, svařák). Děti i jejich doprovod si celé odpoledne opravdu užili a odcházely až se zapadajícím sluncem.

Během zimních měsíců bude možné arboretum navštívit ve všední dny od 9:00 do 15:30 a příští jaro opět přivítáme tradičním pochodem „Vítání jara aneb Z Rybárny na Sofronku“, který plánujeme na sobotu 24. března 2018.

 Jan Kaňák, Arboretum Sofronka, 16. října 2017
 

Září na Sofronce

V měsíci září proběhlo hned několik akcí pro děti a veřejnost pořádaných Správou veřejného statku města Plzně.

Jako první se ve čtvrtek 21. 9. 2017 uskutečnil Den lesa na Sofronce. Jako tradičně byl připraven a organizován Správou veřejného statku města Plzně, úsekem lesů, zeleně a vodního hospodářství ve spolupráci s Odborem životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje, Lesy ČR, s. p., Krajské ředitelství Plzeň, Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem – pobočka Plzeň, Mysliveckým sdružením Bolevec a Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR.

Dopoledne bylo věnováno žákům z plzeňských základních škol. Každý z pořádajících subjektů připravil jedno stanoviště, a tak si děti vyzkoušely např. sázení stromků, určovaly druhy dřevin podle listů, seznámily se s problematikou kůrovce a formou her si zopakovaly, co se všechno v lese smí a nesmí dělat.

Odpolední program od 16 hodin byl určen plzeňské veřejnosti. Vedoucí arboreta Ing. Jan Kaňák, Ph.D. provedl zájemce dolní, ale i horní plochou, která je jinak nepřístupná a je určena pouze pro environmentální výchovu dětí a mládeže a je zde zoo koutek s dančí zvěří. Dvouhodinová procházka lesem, vyplněná zajímavým vyprávěním o přírodě a o lese, potěšila dospělé i děti.

Další akcí, která proběhla ve dnech 22. a 23. 9., byla „Výstava hub s mykologickou poradnou“, spolupořádaná Mykologickým kroužkem Plzeň. A protože je houbařská sezóna v plném proudu, mohli si návštěvníci arboreta prohlédnout více než 130 druhů jedlých i nejedlých hub. Mykologové Zdeněk Hájek a Jitka Vernerová ochotně odpovídali na četné dotazy návštěvníků a připojili i své zkušenosti a recepty ohledně úpravy hub na jídelní stůl. V pátek dopoledne se výstavky zúčastnily děti ze tří mateřských a dvou základních škol, páteční odpoledne a v sobotu dopoledne přišly více než dvě stovky Plzeňanů. 

Mezi zářijové akce pořádané Správou veřejného statku patřila i komentovaná prohlídka Výukové zahrady s vodními prvky, vybudované pod hrází Velkého Boleveckého rybníka. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. provedla zájemce „Vodní zahradou“, seznámila je s mokřadními ekosystémy bolevecké rybniční soustavy, s rostlinami a živočichy, kteří v této oblasti rostou a žijí. V 17 hodin se v autorském čtení představila Marcela Kubíková se svojí básnickou sbírkou Zpáteční a na závěr měli návštěvníci možnost ochutnat biovína a qvevri vína z kolekce Natura vína ze znojemského vinařství Dobrá vinice.   

25. září 2017

Seznam vystavených druhů hub

na výstavce ve dnech 22.-23.9.2017 v Arboretu Sofronka

Celkem 133 druhů hub.

Zdeněk Hájek, předseda Mykologického kroužku Plzeň

Exkurze v ZOO BZ Plzeň

Přednáška Tomáše Peše

Arboretum Sofronka hostilo Unii Botanických zahrad ČR

Unie Botanických zahrad České republiky byla založena v r. 2005 na ustavující Valné hromadě ve VÚKOZ Průhonice jako občanské sdružení osob a institucí, reprezentujících botanické zahrady, arboreta a významné botanické sbírky. Jejím sídlem je Botanická zahrada hlavního města Prahy a v současné době má 35 členů. Smyslem činnosti Unie je napomáhat uplatňování poslání botanických zahrad a jejich celkovému rozvoji.

Unie každoročně pořádá pro své členy setkání, nazvané „botanické družení“, které ve dnech 23. - 24. srpna 2017 zajišťovala Zoologická a botanická zahrada města Plzně ve spolupráci s Arboretem Sofronka.

Ve středu 23. srpna byla pro více než padesátku zúčastněných připravena prohlídka botanických expozic plzeňské zahrady, která pokračovala v přednáškové místnosti Na statku přednáškou Tomáše Peše o Nové Kaledonii.

Druhý den byla na programu od 9:30 do 13:00 exkurze v Arboretu Sofronka, po jejímž ukončení byl v arboretu pro účastníky setkání připraven oběd pod širým nebem, který celý program „botanického družení“ ukončil.

Podle ohlasů všech zúčastněných byla celá akce velmi dobře připravena a zasloužili se o to především z plzeňské ZOO a BZ Václava Pešková a Tomáš Peš, z Arboreta Sofronky pak jeho vedoucí Jan Kaňák.

 Lucie Kaňáková, SVSMP, úsek LZVH

Víkend otevřených zahrad 2017 v objektech pod správou SVSMP

Stejně jako v letech minulých, tak i letos, v roce 2017, byl druhý víkend v červnu pořádán tzv. „Víkend otevřených zahrad“. K této celorepublikové akci se každoročně přidávají další a další zahrady a parky, soukromé i státní, takže si mohou jejich návštěvníci opravdu vybírat.
Objekty, které patří pod Správu veřejného statku města Plzně a letos se této akce také zúčastnily, byly:
Luftova zahrada byla otevřena v rámci Víkendu otevřených zahrad již po páté. V sobotu sem zavítalo kolem 400 návštěvníků. Přes den probíhaly komentované prohlídky a ukázky arboristiky – ošetřování stromů zajištěné pracovníkem firmy Prostrom. V sobotu se zde také uskutečnila svatba pod širým nebem. V neděli pokračovaly komentované prohlídky Ing. Kutáka a celkem přišlo kolem 300 návštěvníků. Během celého víkendu vystavoval v zahradě své obrazy malíř pan Josef Černý. Jako sponzorský dar dostala Luftova zahrada 8 nádherných květinových truhlíků od firmy Ginkgo.
Hřbitov Všech svatých na Roudné se do akce Víkend otevřených zahrad připojil letos již podruhé. Jedná se o meditativní prostor s velmi komorní atmosférou v klidné části města. Hřbitov je veřejnosti přístupný pouze při konání bohoslužeb v kostele Všech svatých, proto bylo jeho víkendové zpřístupnění Plzeňany velmi vítané. V sobotu od 10 hodin zde proběhla komentovaná prohlídka zajištěna dobrovolnými aktivisty od Všech Svatých, na kterou dorazilo cca 30 zájemců, nicméně návštěvníků, kteří areál hřbitova navštívilo během celého víkendu, bylo přes 200. Hřbitov Všech svatých bude na základě žádostí lidí nově zpřístupněn veřejnosti ve stejném režimu jako Luftova zahrada, tedy každou první středu v měsíci od 9 do 18:00.
Vodní zahrada pod hrází Velkého Boleveckého rybníka byla založená před třemi roky a je zaměřena na úlohu vody v krajině a rostliny vázané na vodu. Pro veřejnost bývá otevřena několikrát do roka při příležitosti různých akcí nebo na objednání (chochol@cbg.zcu.cz). Právě akce Víkend otevřených zahrad je jedna z pravidelných možností tento objekt navštívit. Letos bylo otevřeno po oba dny od 10 do 16 hodin a odbornými průvodci byli proděkanka Pedagogické fakulty v Plzni RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. a Jaroslav Frydrýn z Útvaru vodního hospodářství SVSmP, kteří provedli více než dvě stovky návštěvníků.
Arboretum Sofronka přilákalo za celý víkend celou tisícovku návštěvníků a stejně jako Luftova zahrada bylo arboretum otevřeno v rámci této akce již popáté.
Hlavní součástí programu „Víkendu“ byly na Sofronce tzv. Včelí dny, které byly zahájeny s předstihem již ve čtvrtek a v pátek programem pro děti mateřských a základních škol. Dopolední program o včelách a včelařství a o lese a přírodě byl atraktivní také opékáním buřtů.
V sobotu i v neděli bylo otevřeno od 9:00 do 17:00 hodin. „Včelí dny“ začínaly v 10:00 přednáškou pro začínající včelaře a o včelaření na střeše (Ing. Vondruška), odpoledne pak následovala přednáška o včelích produktech a o apiterapii (Ing. Lstibůrek). Veřejnost si mohla samostatně prohlédnout naučnou stezku o včelách a včelařství, domek pro apiterapii a za asistence včelaře i školní prosklený úlek a úl z dutého kmene, tzv. klát.
 

Luftovka


Sofronka



Vodní zahrada

Jarní procházka kolem boleveckých rybníků

Přestože se počasí o víkendu zkazilo a z pátku na sobotu celou noc pršelo, ukázalo se, že stále ještě jsou rodiny, kterým je milejší jít se svými ratolestmi raději na procházku, než trávit čas u televize nebo v nákupním středisku. A tak třetího ročníku pochodu „Vítání jara aneb z Rybárny na Sofronku“, který připravil Úsek lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně na sobotu 18. března 2017, se zúčastnilo na dvě stovky Plzeňanů, většinou rodin s dětmi, pro které byl hlavně určen.

Na trase zhruba 3,5 km bylo připraveno 6 stanovišť, na kterých plnily děti různé úkoly týkající se hlavně probouzející se jarní přírody. Na startu na hrázi Boleveckého rybníka pod budovou Rybárny byla také otevřena Výuková zahrada s vodními prvky, kterou si mohli návštěvníci prohlédnout i s průvodcem. Zde, po absolvování „úkolu“ dostaly děti „vandrovní list“ s prvním razítkem. Na stanovišti na pláži Boleváku pod Bílou Horou si zkoušely zasadit sazečem lesní stromky, tak, jak je sází lesní dělníci v lese. Další zastávka byla na sádkách u Košináře, kde byly hlavním tématem ryby a vodní organismy. Stanoviště u Seneckého rybníka mají už tradičně na starosti skauti ve spolupráci s Lesní školkou Medvíďata a děti si zde vyzkoušely svoji obratnost. Předposlední zastávka u obůrky s dančí zvěří u arboreta byla věnována myslivosti. K dispozici byly různé shozy a trofeje lovné zvěře včetně vycpanin a nejen děti se naučily např. rozlišit parohy a rohy.

Cíl celé procházky byl u budovy Arboreta Sofronka, kde byly připraveny kvízy, doplňovačky, dřevěné puzzle a pastelky na vybarvování obrázků s lesní tématikou. Po předložení vyplněného „vandrovního listu“ dostaly děti drobné upomínkové předměty a hlavně sladkou odměnu.

Na závěr si většina velkých i malých účastníků první jarní procházky opekla na ohni svého prvního letošního buřta.

Zpráva o místním kole soutěže YPEF v Plzni

Dne 26. ledna 2017 proběhlo v Plzni pod patronací Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně druhé kolo mezinárodní soutěže YPEF (Young People in European Forests). Cílem této soutěže je zlepšit povědomí zejména mládeže, ale i celé společnosti, o významu lesů a zdůraznit význam lesnictví v současné době.

I tento ročník místního kola soutěže YPEF proběhl na tzv. Rybárně, v budově vedení plzeňských městských lesů na hrázi Boleveckého rybníka. Soutěžní klání zahájil vedoucí Arboreta Sofronka v Plzni Ing. Jan Kaňák, Ph.D.. V kategorii „mladší žáci“ se zúčastnilo 7 tříčlenných družstev, v kategorii „starší žáci“ 4 tříčlenná družstva. Soutěžící, stejně jako loni, absolvovali teoretickou část ve formě testu a praktickou část, tzv. poznávačku – rozpoznávání různých druhů přírodnin, hub, rostlin, apod..

V kategorii mladších žáků zvítězilo družstvo z 9. B, 2. ZŠ v Plzni, Schwarzova ul. ve složení Barbora Svitáková, Zuzana Baranová a Zuzana Švormová pod vedením paní učitelky Mgr. Marty Kočalkové. V kategorii starších žáků zvítězilo družstvo ze 2. A, Gymnázia Jaroslava Vrchlického v Klatovech ve složení Kristýna Mikulová, Tereza Sládková a Lenka Radová pod vedením RNDr. Tomáše Görnera, Ph.D.. Vítězové obou kategorií obdrželi z rukou organizátorů diplom a knihu o Arboretu Sofronka, vydanou k 60. výročí založení arboreta, a postupují do regionálního kola soutěže, které se uskuteční na jaře ve Střední lesnické škole ve Žluticích.

Lucie Kaňáková, LZVH, Arboretum Sofronka
(Další informace o soutěži na webových stránkách www.ypef.cz. )

Arboretum Sofronka slaví 60 let od svého založení

Arboretum Sofronka v Plzni Bolevci, svého času jediné vědecko-výzkumné lesnické pracoviště v České republice zabývající se evolucí lesa, slaví 60 let své existence. Založit světovou sbírku borovic se v roce 1956 rozhodl Karel Kaňák. Soubor se stal jedním z největších na euroasijském kontinentu, nejstarším stromem je 270 let stará borovice. Zakladateli Sofronky byla dnes přímo v arboretu odhalena busta od sochaře Bartoloměje Štěrby. Arboretum získalo i novou knihu „Arboretum Sofronka 1956 – 2016“ a další oslavy si připomene 5. října akcí Den lesa na Sofronce, která je dopoledne určena vybraným školám, odpoledne od 15 hodin i široké veřejnosti.

„Sofronka je od roku 2010 odborným výzkumným pracovištěm Správy veřejného statku města Plzně, myšlenky na přechod arboreta pod správu města byly ale dlouhodobé, prakticky od konce 80. let minulého století. Důvodem byla především mizivá podpora ze strany Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a časté úvahy jeho vedení o zrušení arboreta. O tom ústav rozhodl v roce 2009, od následujícího roku je Sofronka provozována Úsekem lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně,“ uvedl náměstek primátora Petr Náhlík, který se také zasloužil o převod arboreta do vlastnictví a správy města Plzně.

Oslavy 60. výročí založení arboreta doprovodil křest nové publikace o Sofronce. Autorem je syn zakladatele Jan Kaňák, současný vedoucí areálu. „Kniha na 80 stranách mapuje dosavadní historii lesnického pracoviště, jeho vznik a rozvoj. Informace doplňuje větší množství fotografií, které se nám podařilo shromáždit. Kniha vyšla za finanční podpory Městského obvodu Plzeň 1, velkou zásluhu na jejím vzniku mají manželé Stanislav a Jitka Rauchovi, kteří se postarali téměř o vše – od grafické úpravy až po vydání. Knihu si mohou lidé zakoupit běžně v knihkupectví,“ řekl Jan Kaňák. Ve vstupní hale nově rekonstruované budovy v arboretu si návštěvníci prohlédnou i sádrovou bustu zakladatele Karla Kaňáka, kterou u příležitosti oslav zhotovil sochař Bartoloměj Štěrba. Socha je poděkováním zakladateli, jenž i díky osobním kontaktům získával osivo mnoha druhů borovic z celého světa. Veškerý sadební materiál byl pak vypěstován pod jeho dohledem ve vlastní školce na Sofronce.

Převodem pod město Plzeň se změnila i náplň a koncepce arboreta. Výzkumná činnost ustoupila do pozadí, areál se otevřel veřejnosti a vzdělávání mládeže se zaměřením na nový obor – lesní pedagogiku. První velkou investicí města bylo oplocení komplexu a především vybudování naučené stezky o borovicích. „Od roku 1956 do dnešní doby bylo na ploše přibližně 22 hektarů vysázeno 61 druhů borovic z celého světa a tato sbírka se stala jednou z největších na euroasijském kontinentu,“ řekl Jan Kaňák. V současné době je reprezentativně zastoupeno 16 druhů borovic, které se ve výsadbách úspěšně adaptovaly, plodí a přirozeně se zmlazují. „Dalších 14 druhů přežilo v jednom nebo několika exemplářích. Ostatní zkoušené druhy vyhynuly buď po první zimě, nebo během několika let,“ vypočítal vedoucí arboreta.

Areál se v posledních letech výrazně rozvíjí. „V roce 2014 byl otevřen zookoutek s dančí zvěří, tam je možné ze dvou pozorovatelen zvěř sledovat. Pro lesní pedagogiku je nejvíce využívána takzvaná ‚písková učebna‘, tedy upravený prostor k venkovnímu vyučování vybavený tabulí, dubovými křesílky a stolky, imitující třídu v lesním prostředí,“ uvedl Richard Havelka, vedoucí Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství ze Správy veřejného statku města Plzně.
Děti mají oblíbené takzvané „kládiště“, pospojované pokroucené akátové klády, na kterých cvičí svou obratnost. V areálu jsou i další prvky vhodné pro lesní pedagogiku. „Stanoviště ‚strom‘ je umístněné pod nejstarší borovicí v arboretu, která i po zásahu bleskem přežila už 270 let. U ‚stromofonu‘ si děti mohou vyzkoušet akustické vlastnosti dřeva. Pochopí tak, proč se dřevo používá i při výrobě hudebních nástrojů,“ doplnil Richard Havelka.

Ke vzdělávání využívají školy také dva rybníky. Na menším z nich, rybníku Rozkopaném, jenž zarůstá rašeliníkem, byl vybudován dubový povalový chodník na pilotech, kde je možné pozorovat mokřadní ekosystémy. Rybník Vydymáček je nově vybaven molem, jehož součástí je otvor do rybníka se sítí, takzvaný haltýř. Tam je možné umístit různé druhy ryb a při výuce je vylovit a názorně žákům ukazovat. V roce 2014 byla v arboretu Sofronka otevřena naučná stezka o včelách a včelařství. Tvoří ji pět stanovišť s deseti panely, její součástí je funkční prosklený úl. Stezka byla v letošním roce doplněna takzvaným klátem, což je replika původního úlu z dutého stromu a domkem pro léčebnou relaxaci. Včelí stezku i její doplňky spolufinancoval Městský obvod Plzeň 1.

S veřejností pracovníci Sofronky oslaví její výročí ve středu 5. října akcí „Den lesa na Sofronce“. Dopolední program bude patřit plzeňským základním školám, děti budou na stanovištích plnit úkoly týkající se přírody, lesnických a mysliveckých činností. Odpolední program je připraven pro širokou veřejnost, jeho součástí bude exkurze po arboretu a prohlídka environmentálního areálu včetně zookoutku. Vstup do arboreta bude zdarma a program pro veřejnost se uskuteční od 15 do 18 hodin.

Areál je lidem běžně otevřen v pracovních dnech od 8 do 15:30 hodin, ale také při různých akcích. Kromě Dne lesa na Sofronce je to celorepubliková akce v červnu Víkend otevřených zahrad nebo jarní procházka pro rodiny Vítání jara aneb z Rybárny na Sofronku. Pracovníci arboreta také standardně připravují program lesní pedagogiky pro mateřské a základní školy z Plzně a okolí.
 

Text: Eva Kriegerová
 

dokumenty\Houby4\Seznam_druhu_hub_na_vystavce_na_Sofronce_23.pdf

Měsíc květen se s množstvím minimálních srážek na Plzeňsku bohužel neblaze podílel na počtu nalezených a vystavených druhů hub. Tento nepříznivý stav jsme alespoň vyrovnali zajímavým nápadem Jitky Vernerové. Ta připravila pro děti rodičů a mateřské školy, které naši již tradičně výstavku navštěvují, dostatek plastelíny a nechala zapojit jejich fantazii při modelování hub. Své výtvory pak děti umisťovali do mechu v „lesní zahrádce“. Nápad se setkal s velkým nadšením, viz foto. Mezi vystavenými druhy byla vzácnější míhavka kmenová – Vibrissea truncorum, signalizující vysokou čistotu vody v potůčcích, kde vyrůstá na zpola ponořených zbytcích dřev a muchomůrka (pošvatka) šedopochvá – Amanita submembranacea. Výstavky se celkem za oba dny zúčastnilo 45 dětí a 72 dospělých.
Zdeněk Hájek, mykologický kroužek Plzeň

dokumenty\Seznam_hub_Sofronka_jaro_2016.pdf
 

Den lesa na Sofronce

V rámci „Týdne lesů 2016“, který letos připadne na 19. týden, se ve čtvrtek 12. května 2016 uskuteční v Arboretu Sofronka Den lesa, tentokrát s tématem „Obnova lesa“. Na této akci se tradičně spolu se Správou veřejného statku města Plzně, úsekem lesů, zeleně a vodního hospodářství podílí Lesy ČR, krajské ředitelství v Plzni, plzeňská pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, Odbor životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje a Myslivecké sdružení Bolevec. Dopolední program bude opět patřit plzeňským základním školám, pro které budou na šesti stanovištích připraveny různé úkoly, týkající se nejen obnovy lesa, ale i dalších lesnických a mysliveckých činností.
Odpolední program pro veřejnost bude odlišný od předešlých ročníků a dává možnost široké veřejnosti dozvědět se vše o hospodaření v plzeňských městských lesích i rybnících. Komentovaná procházka pro veřejnost městskými lesy v okolí boleveckých rybníků začne v 16:00 u vchodu do arboreta, ale tentokrát arboretum zůstane stranou. Společně projdeme zajímavé lesnické úseky boleveckého polesí a na vaše otázky budou připraveni odpovídat odborní pracovníci Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně. Těšíme se na Vás i na Vaše otázky!

Lucie Kaňáková,
SVSMP-Arboretum Sofronka

Vítání jara aneb Z Rybárny na Sofronku

Na sobotu 19. března 2016 připravila Správa veřejného statku města Plzně, úsek lesů, zeleně a vodního hospodářství ve spolupráci se Skautským střediskem Stopa a Lesní školkou Medvíďata již druhý ročník jarní procházky kolem boleveckých rybníků pod názvem „Vítání jara aneb Z Rybárny na Sofronku“.
Přestože počasí příliš jarně nevypadalo, přilákala akce na 250 účastníků, většinou rodin s dětmi. Start byl stejně jako v loňském roce na hrázi Boleveckého rybníka, kde nejen děti poznávaly druhy ptáků a jejich názvy pak doplňovaly do připraveného kvízu. Na dalších stanovištích si účastníci vyzkoušeli sázení stromků, obratnost, fyzickou zdatnost, poznávání přírodnin podle čichu a hmatu a rozeznávání lesních zvířat a jejich trofejí.
V cíli, tentokrát na horní ploše Arboreta Sofronka, dostali po předložení „vandrovního listu“ sladkou odměnu a drobné dárky. Většina z nich si na připraveném ohni opékala buřty a rodiče se občerstvili v přistaveném pojízdném kiosku.
Všichni si pochvalovali příjemně strávený den v přírodě s dětmi, bez počítačů a jiných technických vymožeností a už se těšíme na příští rok, kdy již potřetí společně přivítáme jaro.

Lucie Kaňáková, SVSMP
V Plzni dne 21. 3. 2016

   
 

Zpráva o místním kole soutěže YPEF v Plzni

Dne 17. února 2016 proběhlo v Plzni pod patronací Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně první kolo mezinárodní soutěže YPEF (Young People in European Forests). Tato znalostní soutěž, která má své kořeny u polských lesníků, je zaměřena na žáky a studenty všech základních a středních škol. Cílem je zlepšit povědomí zejména mládeže, ale i celé společnosti, o významu lesů a zdůraznit význam lesnictví v současné době. Do této mezinárodní soutěže jsou aktivně zapojeny lesnické instituce z cca 10 zemí Evropy. Mezinárodní spolupráce a společná snaha o vzdělávání současné i budoucí generace je významná nejen pro pedagogy a lesníky, ale i pro celou společnost. První ročník místního kola soutěže YPEF proběhl na tzv. Rybárně, v budově vedení plzeňských městských lesů na hrázi Boleveckého rybníka. Soutěžní klání slavnostně zahájil vedoucí městských lesů Ing. Havelka. Zúčastnilo se ho 8 tříčlenných družstev ve dvou kategoriích. Soutěžící absolvovali teoretickou část ve formě testu a praktickou část ve formě poznávání různých přírodnin. V kategorii mladších žáků zvítězilo družstvo z 9. A 16. ZŠ v Plzni ve složení Martin Vápeník, František Chaloupka a Pavla Andrlová pod vedením paní učitelky RNDr. Pelnářové. V kategorii starších žáků zvítězilo družstvo ze Střední průmyslové školy dopravní v Plzni ve složení: Pavla Šmídlová, Štefanie Kaprová a Tereza Vilímková pod vedením paní učitelky Bc. Kubíkové. Vítězové obou kategorií obdrželi z rukou organizátorů diplom a sladkou odměnu a postupují do regionálního kola soutěže, které se uskuteční 17. března v budově Střední lesnické školy ve Žluticích. Lucie Kaňáková, LZVH, Arboretum Sofronka (Další informace o soutěži na webových stránkách www.ypef.cz. )

Výstavka hub

Minulý týden, 18. a 19. září 2015 byla v Arboretu Sofronka již tradiční výstavka hub s mykologickou poradnou. Přestože houbám letošní počasí vůbec nepřálo, nakonec se houbařům z plzeňského mykologického kroužku podařilo nasbírat celkem 92 různých druhů hub, jedlých, nejedlých i jedovatých. Největší pozornost budily samozřejmě hřibovité houby, kterých bylo letos na Plzeňsku opravdu velmi poskrovnu. Podle odborníků – mykologů, Zdeňka Hájka a Jitky Vernerové, kteří mají na této akci lví podíl, mohli bychom se v nejbližších dnech ještě nějakých jedlých hub mohli konečně dočkat.

Výstavku navštívilo za oba dva dny 82 dospělých, 3 třídy dětí, TV ZAK a Plzeňský deník.

SOCHY 2015

aneb Dřevosochání na Sofronce, zpráva o akci

V rámci oslav Dne Bolevce 2015 proběhla v sobotu odpoledne 5. září 2015 v arboretu Sofronka zajímavá akce, financovaná z prostředků MO Plzeň 1, tzv. dřevosochání. Naučná stezka o včelách a včelařství, otevřená na podzim r. 2014 a také financovaná z prostředků MO Plzeň 1, byla doplněná o stylové lavice z dubového kmene (autor Michal Sýkora) a především o sochu Sv. Ambrože, patrona včelařů. Sochu v životní velikosti vytvořil sochař Bartoloměj Štěrba se svojí kolegyní Jitkou Navrátilovou z dubového výřezu o průměru 80 cm a délce 220 cm. Sv. Ambrož bývá zobrazován vždy s úlem a ten „náš“ ze včelího úlu dokonce vychází.
Arboretum bylo otevřeno až do večerních hodin. Pro děti byly připraveny různé herní aktivity, při kterých např. vyplňovaly „včelí buňky“ rozličným přírodním materiálem.
Sochu Sv. Ambrože slavnostně odhalil za účasti tvůrců a široké veřejnosti ředitel Správy veřejného statku města Plzně Ing. Milan Sterly.
Organizátoři připravili pro návštěvníky netradiční hudební doprovod, přípitek, točené nealko pivo, kávu a špekáčky, které si všichni rádi opekli nad ohněm.

Týden lesa na Sofronce

Třetí týden v květnu byl v celé ČR vyhlášen „Týdnem lesů“.
V rámci tohoto týdne proběhlo ve středu 13. května v areálu Arboreta Sofronka autorské čtení pro děti mateřské školy z Třemošné. Akci pořádal Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (Ing. Jankovská)ve spolupráci se Správou veřejného statku města Plzně, oddělením městských lesů a arboreta Sofronka. Jednalo se o setkání dětí s autory publikace „Dědeček lesník vypráví dětem“ – vysokoškolského emeritního profesora pana Ericha Václava, autora knihy a Mgr. Bezděkovou, autorkou metodik pro učitele MŠ, která z této knihy vychází. Toto „čtení“ pro děti z MŠ bylo spojeno s programem lesní pedagogiky a bylo využito venkovních prostor horní části arboreta, které jsou vybaveny prvky, určené právě k výuce lesní pedagogiky. Této akce se také zúčastnila zástupkyně Knihovny města Plzně, paní Bc. Dana Brychová z Obvodní knihovny Lochotín. Podle reakcí dětí se „čtení“ i následný program u nich setkal s velkým ohlasem a paní učitelky si s sebou odnášely podepsané výtisky knihy „Dědeček lesník vypravuje“, které jistě využijí pro další výuku.
Následující den, ve čtvrtek 14. května byl uspořádán již tradiční „Den lesa na Sofronce“, tentokrát na téma „Ochrana lesa – les užitečný všem.“ Pořadatelé a zároveň spolutvůrci programu byly Správa veřejného statku města Plzně – úsek lesů, zeleně a vodního hospodářství, Lesy České republiky, s. p., Krajské ředitelství v Plzni, dále plzeňská pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, Odbor životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje a Myslivecké sdružení Bolevec. Pro šest tříd 1. ZŠ v Plzni byl připraven dopolední program v arboretu Sofronka, kde se na šesti stanovištích žáci seznamovali především s problematikou ochrany lesa a přírody.
Odpolední program byl určen pro plzeňskou veřejnost, která měla možnost se seznámit na dvou komentovaných prohlídkách s horní plochou arboreta, která slouží k environmentální výchově dětí a mládeže a je pro veřejnost jinak nepřístupná. V rámci těchto exkurzí si návštěvníci mohli prohlédnout např. venkovní učebnu s kládištěm – prolézačku z akátových klád, dále s povalovým chodníkem přes mokřad, s molem a haltýřem na rybníčku Vydymáček a všechny samozřejmě nejvíce zaujal zookoutek s dančí zvěří.

 

Na první jarní den připravila Správa veřejného statku města Plzně, úsek lesů, zeleně a vodního hospodářství ve spolupráci se Skautským střediskem Stopa a Lesní školkou Medvíďata procházku kolem boleveckých rybníků. Příjemné slunečné počasí přilákalo na 300 zájemců, především rodiny s dětmi, které měly o zábavu postaráno. Čekalo je celkem 6 stanovišť, kde plnily různé úkoly. Mohly si vyzkoušet sázení stromků, jejich poznávání, tělesnou obratnost, na sádkách u Košináře byly zasvěceny do světa ryb, a to vše za sladkou odměnu. Po předložená vyplněného „vandrovního listu“ byly v cíli odměněny účastnickým listem, originálními omalovánkami a mohly si opéci vuřty, prohlédnout naučnou stezku o borovicích a za doprovodu včelaře i nově otevřenou naučnou stezku o včelách. Domů odcházely děti nejen spokojeny, ale i „vyzdobeny“ jako šmoulové, spidermani, kočky a jiná zvířátka. Za to vše patří organizátorům velký dík a dá se očekávat, že z této akce vznikne hezká tradice vítání jara. Jan Kaňák

Dne 8. října 2014 byl pořádán v arboretu v rámci lesní pedagogiky „Den lesa na Sofronce“, na kterém spolupracují i jiné subjekty, které se tímto směrem vzdělávání zabývají. Mimo Správy veřejného statku města Plzně – úseku městských lesů a zeleně jsou to již pravidelně plzeňská pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, Krajské ředitelství lesů České republiky, s. p., Myslivecké sdružení Bolevec a v neposlední řadě i Odbor životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje. V dopoledních hodinách byl připraven program lesní pedagogiky pro 6 tříd plzeňských základních škol, odpoledne pak byl na četná přání veřejnosti zpřístupněn areál lesní pedagogiky v horní části arboreta, který jinak slouží pouze pro výuku mládeže. Návštěvníci si mohli prohlédnout lesní učebnu, dále tzv. kládiště – prolézačky z klád, stanoviště „Strom v krajině“, povalový chodník mokřadem rybníčku Rozkopaný, molo s haltýřem na rybníčku Vydymáček a zoo koutek s dančí zvěří. Obě po sobě následující prohlídky byly doprovázeny výkladem vedoucího arboreta. V dolní části Arboreta Sofronka si mohli zájemci projít i nově otevřenou naučnou stezku o včelách a včelařství. Celodenní program, doprovázený krásným slunným podzimním počasím se setkal s velmi kladným ohlasem všech návštěvníků.

V úterý 30. září 2014 byla v Arboretu Sofronka otevřena nová naučná stezka, tentokrát o včelách a včelařství. Vznikla za finanční spoluúčasti Úřadu městského obvodu Plzeň 1 jako jedna z akcí v rámci Včelařských dnů v Plzni. Slavnostního otevření se mimo jiné zúčastnil pan místostarosta ÚMO 1 Jiří Uhlík a žáci 3. B 1. základní školy v Plzni. Naučnou stezku tvoří 5 stanovišť s 10 panely a její součástí je k výuce již používaný funkční prosklený úlek. Dále se počítá s postupným vybavováním jednotlivých stanovišť naučné stezky historickými úly a souvisejícími včelařskými potřebami. Veřejnost se s ní může seznámit v měsíci říjnu každý všední den od 8:00 do 15:30. Ing. Jan Kaňák, Ph.D. SVSMP – Arboretum Sofronka

Ve druhé polovině září bylo v Arboretu Sofronka rušno. V pátek 19. září 2014 se tu sešly všechny první třídy 1. ZŠ v Plzni a v rámci „tmelení“ využily prostory horní plochy arboreta, určené pro environmentální výchovu, a vytvořily si zde vlastní celodopolední program plný her, zábavy a poučení.

Současně se v dolní části arboreta připravovala výstavka hub s mykologickou poradnou. A bylo opravdu co obdivovat. Bolevecký mykolog Zdeněk Hájek s pomocí svých kolegů, a po té i za pomoci návštěvníků, připravil a určil 114 druhů hub, jejichž seznam si můžete prohlédnout zde. Tuto výstavu shlédlo za oba dny, pátek po celý den a sobotu dopoledne, na dvě stovky Plzeňanů. Velké plus této již pravidelné akce bylo také krásné slunečné počasí.

V sobotu, 30.8.2014 se arboretum Sofronka, celosvětová sbírka borovic, stala místem setkání největších kapacit z řad lesníků – šlechtitelů téměř ze 40 zemí. Poslední srpnový týden probíhala totiž v Praze mezinárodní konference IUFRO, což je světová organizace lesnického šlechtění a výzkumu a na závěr této konference byla naplánovaná exkurze právě do plzeňského arboreta.
V pátek, 19. září od 10:00 do 18:00 a v sobotu, od 9:00 do 12:00, bude uspořádána výstavka hub, která naváže na hojně navštívenou květnovou výstavku. Její součástí bude poradna a setkání s mykologem, p. Zdeňkem Hájkem, který samozřejmě bude určovat i vámi donesené houby.
Koncem září bude v arboretu slavnostně otevřena v pořadí již druhá naučná stezka, tentokrát věnovaná včelám a včelařství, kterou významně finančně podpořil ÚMO 1. Na pěti stanovištích bude umístěno 10 panelů, které mapují nejen život tohoto užitečného hmyzu, ale i jeho význam pro celou lidskou společnost včetně jeho produktů.
Na začátek října připravujeme ve spolupráci s krajským ředitelstvím LČR, plzeňskou pobočkou ÚHÚLu a odborem životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje již tradiční akci „Den lesa“ pro plzeňské školy. V rámci této akce počítáme s „odpolednem otevřených dveří“ pro plzeňskou veřejnost, která má zájem se podívat na nově vybudovaný areál se zookoutkem na horní ploše arboreta, který je jinak přístupný pouze dětským kolektivům pro environmentální výchovu a lesní pedagogiku.
Od září a po celý podzim budou samozřejmě pokračovat programy lesní pedagogiky pro školy, na které se mohou jednotlivé třídy přihlásit na telefonním čísle 725 349 311 nebo na E-mailové adrese kanak@plzen.eu.